Příběh rodiny Františka Suchého, jeho manželky Olgy a syna Františka

František Suchý starší * 21. 6. 1899 † 23. 1. 1982

Od roku 1932 ředitel Strašnického krematoria. Když za protektorátu začali v krematoriu spalovat oběti politických vražd z Pankráce a Kobylis, František Suchý, i se svým synem, zapisoval jména obětí a uchovával jejich popel. Zachránili tak ostatky 2200 obětí nacizmu, které by jinak skončily na kompostu. Za tuto odvahu obdržel roku 2011 řád TGM.

František Suchý mladší * 17. 4. 1927 † 7. 6. 2018

Františkovi bylo pouze 16 let, když pomáhal otci zapisovat jména lidí, kteří byli před pár hodinami nacisty popraveni. Když po válce začali opět přivážet těla popravených, rozhodl se k zapojení do odboje. Jeho otec opět schovával popel obětí totalitního režimu, tentokrát komunistického. Příbuzní byli o kremaci informováni, ovšem nesměli vidět ani tělo, ani být přítomni obřadu. Mladý František držel v ruce též urnu Milady Horákové.

Manželé Suší byli krátce zatčeni už v roce 1949 pro pomoc jiné rodině při útěku za hranice a v roce 1952 zatkli i Františka Suchého mladšího. Rodiče byli odsouzeni na 4 a 4,5 roku a syn František dostal 25 let na Mírově. Propuštěn byl na podzim roku 1964 po odpykání poloviny trestu. V roce 2017 obdržel Cenu Paměti národa.

Oba osudy se vzájemně prolínají na pozadí odboje proti nacistickému i komunistickému režimu. Jednodenní kulturní akce v parku Františka Suchého má za cíl společně oslavit narození významného rodáka, po kterém je park pojmenován. Rádi bychom místním lidem připomněli tradici boje proti totalitě a při té příležitosti také částečně opravili a revitalizovali toto místo. Myslíme si, že osud zahradního architekta a ředitele krematoria Františka Suchého, a jeho syna, ještě není dostatečně znám. Rádi bychom, aby se park stal, a nadále zůstal, důstojnou památkou obětí, jejichž popel, s nasazením vlastních životů, oba zachránili pro pozůstalé.

Realizujeme s podporou úřadu MČ Praha 10. Ve spolupráci s Domem čtení.