Dva příběhy boje proti totalitě

Původně bezejmenný park v pražských Strašnicích, ač podle pamětníků se mu po válce až do 80. let říkalo park partyzánů, se dočkal svého jména roku 2015. Zásluhou Paměti národa a úřadu MČ Prahy 10 název připomíná památku ředitele strašnického krematoria pana Františka Suchého. Slavnostnímu osazení cedule v parku byl přítomen i tehdy 88letý František Suchý ml., syn manželů Olgy a Františka, účastník odboje, za který si odseděl 12 let v komunistickém žaláři. Oba osudy se vzájemně prolínají na pozadí odboje proti nacistickému i komunistickému režimu.

František Suchý (* 21. 6. 1899  † 23. 1. 1982)

Od roku 1932 byl ředitelem Strašnického krematoria. Za protektorátu začali v krematoriu spalovat oběti politických vražd z Pankráce a Kobylis. František Suchý, i se svým synem, zapisoval jména popravených a uchovával jejich popel. Zachránili tak ostatky 2200 obětí nacizmu, které by jinak skončily na kompostu. Když po válce začali opět přivážet těla popravených, opět schovával popel obětí totalitního režimu, tentokrát komunistického. Za tuto odvahu obdržel roku 2011 řád T. G. M.

Komunistická perzekuce postihla celou rodinu vč. manželky a matky Olgy Suché (roz. Havlové). Rodiče byli poprvé zatčeni již v roce 1949 za pomoc jiné rodině při emigraci a definitivní rozsudek padl roku 1952 na 4 a 4,5 let.

František Suchý (* 17. 4. 1927  † 7. 6. 2018)

Františkovi bylo pouhých 16 let, když pomáhal otci zapisovat jména lidí, kteří byli před pár hodinami nacisty popraveni. Když po válce začali opět přivážet těla popravených, rozhodl se k zapojení do odboje. Příbuzní obětí sice byli o kremaci informováni, ovšem nesměli vidět ani tělo, ani být přítomni obřadu. Mladý František držel v ruce též urnu Milady Horákové. Stejně jako rodiče byl zatčen roku 1952 a dostal 25 let na Mírově. Propuštěn byl na podzim roku 1964 po odpykání poloviny trestu. V roce 2017 obdržel Cenu Paměti národa.

Letní slunovrat, tedy 21. červen v sobě skrývá až nečekaně mnoho vrstev osudových a tragických událostí našich dějin. 21. června 1939 byla na území protektorátu zavedena protižidovská nařízení, do té doby platná na území nacistického Německa. Paradoxně v ten samý den se narodil poslední šéf StB Alojz Lorenc. 21. června 1949, přesně 10 let poté, spáchali komunisté první justiční vraždu. Ve věznici na Borech byl popraven Heliodor Pika. 21. června 1968 bylo zahájeno na československém území armádní cvičení států Varšavské smlouvy, které se stalo smutnou předzvěstí okupace z 21. srpna. Do tragické historie českého slunovratu zapadá i 21. červen 1621, kdy bylo na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 českých pánů.